VYPLATÍ SE VĚDĚT

TECHNIKA

Všichni vědí, že k čištění zubů je doporučován konkrétní postup. Několik odůvodněných čistících technik, které nás mají vyhnout tomu, že některé části chrupu zapomeneme. Co z toho je nejdůležitější? 1) Systém. Kartáčkem po ústech „nelítáme“. Tak jako se plně koncentrujeme na to, co děláme, když řídíme auto, u čištění zubů to sledujeme také. Na vámi zvoleném místě začnete (buď u jedničky, nebo u osmičky) a zub po zubu postupujete dál ke konci oblouku. Jen metodou „jeden po druhém“ zajistíte, že nic nevynecháte a rovněž ohlídáte, že nebudete protěžovat jen jednu stranu. Tu, na kterou si rukou s kartáčkem přirozeněji dosáhnete. Je dokázáno, že nesoustředění lidé mají (mimo jiné) jednu stranu chrupu vyčištěnou hůře. 2) Čistíme od rozhraní zubu s dásní směrem k okraji zubu. Jemně se snažíme kartáčkem vibrovat a povrch postupně setřít. Vyhneme se čištění směrem k dásni a stejně tak se vyhneme dlouhým horizontálně vedeným tahům kartáčkem. 3) Nezapomínám ne vnitřní stranu zubů. 4) Pokud jsme se kartáčkem nedostali na celý povrch osmiček (nevejde se tam ze strany, nejsme schopni obejmout zadní stranu a nezvednout si žaludek...), pořídíme si ještě kartáček jednosvazkový a tím zadní úsek dočistíme. 5) pokud není chrup dokonale pravidelný a rovný, použijeme jednosvazkový kartáček i pro místa, kde se zuby například kříží. 6) A na kartáček netlačíme. Pomůže, když rukojeť držíte jen v prstech jako příbor nebo tužku. Ne v sevřené ruce jako kladivo. Z přirovnání je jasné, jak citlivě pak s kartáčkem pracujeme. Čistota není závislá na tlaku na kartáček, ale na tom, kolik pohybů jím na místě uděláme.

ŽÁDNÝ SPĚCH

Čištění zubů nejde uspěchat. Plak na povrchu zubu poměrně dobře drží. Když jej delší dobu neodstraníte, tuhne a drží více a časem se změní v zubní kámen. Na jednom zubu tak musíme vykonat více čistících pohybů. Pozor! Čím je kartáček měkčí, tím více!  Že je zub čistý poznáte,  když si přejedete po zubech špičkou jazyka. Když cítíte povrch hladký jako sklo, je zub čistý. Pokud cítíte povrch pocitově jakoby sametový, je tam zubní plak. I když ho okem nevidíte. O tabletách s potravinářským barvivem na indikaci plaku už jsme psali. Doporučujeme si občas kvalitu čištění zkontrolovat a po večerním vyčištění zubů nechat tabletu v ústech rozpustit. Barva ukáže, kde je potřeba přidat.

PĚNA NIČEMU NEPOMŮŽE

Pěna ani silná svěží příchuť nemají na čistotu zubu vliv. Vlastně nás mnohdy matou. Svěží pocit v ústech a kopce pěny velmi rychle navodí pocit „všude čisto“. Navíc můžete mít potřebu přebytek vyplivnout a k čištění se občas už někdo dokonce nevrátí. Profesionální pasty obvykle neobsahuji pěnivé složky a pění jen málo, či vůbec. S příchutí to bývá podobné. Čistotu tak nic „nemaskuje“ a vy se věnujete „úklidu“.

HYGIENA KARTÁČKŮ

Po čištění kartáček důkladně vypláchneme, zbavíme vody a umístíme do skleničky, aby dobře uschl. Zavírání do pouzder a pod krytky je nehygienické a vystačíme s takto stručným popisem. Nechtějte vidět, co se ve vlhkém a teplém prostředí mezi vlákny odehrává. Kartáčky můžete také „dezinfikovat“ antibakteriální ústní vodou. Pro obzvlášť pečlivé jsou na trhu i specializované dezinfekční spreje nebo UV zářiče. Za nás stačí důkladně vypláchnout a nechat proschnout.

Zubní kartáčky používáme v závislosti na opotřebení jeden až tři měsíce. Pro hlavice elektrických kartáčků platí to samé. Mezizubní kartáček by nám měl pár dnů vydržet, déle než týden by se však neměl používat.  O hygienu mezizubního kartáčku pečujeme stejně jako u klasického kartáčku a pro ukládání můžeme použít specializovaný stojánek, ať kartáčky nepovalujeme po koupelně. A žádné dentální pomůcky s nikým nesdílejte.