Všechny naše pobočky jsou od 22. 10. 2020 uzavřeny. Stále však můžete nakupovat bezpečně a pohodlně online.

CHRONICKÁ PARODONTITIDA A TĚHOTENSTVÍ

PM
Tým Profimed
čtení na 7 min
Sdílet na
Chronická parodontitida je vleklé infekční (bakteriální) onemocnění závěsného aparátu zubu (parodontu), které tvoří více než 90 % všech onemocnění tohoto typu (parodontitid) – ostatní typy, včetně geneticky podmíněných, jsou vzácné. Nejčastěji se manifestuje po 30. roce věku, může se však objevovat v kterémkoliv období. Je nejčastější příčinou předčasných ztrát stálých zubů.

Za vědecky prokázaný se dnes považuje vztah chronické parodontitidy a nejméně 43 celkových onemocnění, mimo jiné aterosklerózy či cukrovky2. Mimořádně důležitým zjištěním je, že chronickou parodontitidou narušený úponový aparát zubu usnadňuje vstup do krevního řečiště nejen bakteriím, se kterými se dobře fungující zdravý (!) imunitní systém je schopen vypořádat, ale především virům (hlavně herpetické viry), se kterými může mít i zdravý imunitní systém, zejména ve větším množství, poměrně značný problém2. Jako příklad lze zmínit virus „oparu“, ať už retního (herpes simplex) nebo pásového (virus varicella-zoster), který přetrvává v organismu celoživotně a „aktivuje se“ v případě oslabené imunity, zvýšeného stresu, chřipkového onemocnění apod. Některé viry navíc nepůsobí pouze zánětlivá onemocnění, ale mohou také způsobovat nádorová onemocnění (tzv. onkogenní viry) nebo výrazně zhoršovat průběh nejrůznějších systémových onemocnění, včetně těch autoimunitních2,3.

 

Schopnost otěhotnět závisí na celé řadě faktorů. Pravděpodobnost otěhotnění snižuje užívání alkoholu a drog, kouření, nízký věk (pod 17 let), vyšší věk (nad 34 let), hypertenze, cukrovka a chronická zánětlivá onemocnění, kam patří i chronická parodontitida4. Původci tohoto onemocnění, tzv. parodontální patogeny, byly u pacientek s tímto onemocněním prokázány jak v nitroděložním prostoru, tak na sliznici pochvy4. Ač zánět dělohy (endometrióza) a pochvy (vaginóza) tyto bakterie přímo nezpůsobují, mohou zhoršovat jejich průběh – obě tato onemocnění přitom výrazně zvyšují pravděpodobnost problémů s početím či donošením plodu4. Nezanedbatelným a zatím ne zcela dobře vědecky prozkoumaným faktorem je i zvýšené riziko přítomnosti virů v oblastech s těmito záněty – a jak je uvedeno výše, není to v žádném případě zanedbatelný faktor.

Imunitní systém v těhotenství

Součástí těhotenství je fyziologicky zvýšeně aktivovaný imunitní systém, označovaný jako „fyziologický celkový prozánětlivý stav“, u kterého se předpokládá, že je evolučně zakódovaným pohotovostním mechanismem, který má chránit matku a dítě proti infekci5. Aktivace imunitního systému spočívá ve vyplavení velké řady zánětlivých mediátorů (cytokinů), které cirkulují v krvi a jsou přítomné i ve tkáních. Organismus matky je takto připraven na nejrůznější poranění, které matka mohla kdykoliv, v dlouhé evoluční historii našeho druhu, v průběhu těhotenství utržit, což je důvodem, proč se v těhotenství řada poranění lépe hojí i průběh některých dlouhodobých onemocnění se celkově zmírňuje.

 

Vzhledem k vyšší pohotovosti imunitního systému se však mohou zhoršovat některá autoimunitní onemocnění.

Těhotná žena by proto neměla zvýšenou imunitu dále „provokovat“, tj. neměla by se vystavovat nadměrnému (!) stresu a nadměrné (!) zátěži, ve stravě by pak měla omezit jednoduché cukry (sacharidy), zejména bílý cukr (sacharózu), které kromě vlivu na kazivost zubů a dalších negativních faktorů aktivují i imunitní odpověď. Vyšší imunitní odpověď v dutině ústní odpovídá i výraznější reakci parodontu na přítomnost zubního plaku, tj. intenzivnější projevy zánětu dásní (gingivitidy), případně zhoršení stávajícího zánětu hlubších částí úponového aparátu zubů (chronické parodontitidy)1,6.

 

U těhotných žen s chronickou parodontitidou byla prokázána přítomnost bakterií způsobujících toto onemocnění jak v krvi matky, tak v plodové vodě7.

Pokud se do krevního systému plodu a tedy i do plodové vody mohou dostat bakterie, lze v krevním řečišti i plodové vodě předpokládat i vyšší koncentraci virů – existuje důvodné podezření, že jsou to právě viry, které komplikují těhotenství řady žen s chronickou parodontitidou.

Parodontitida v těhotenství 

 

Gravidní ženy s chronickou parodontitidou mají 5,5× vyšší riziko vyššího krevního tlaku (hypertenze) v těhotenství8 a 3,5× vyšší riziko závažné komplikace označované jako preeklampsie9, než ženy se zdravým parodontem.

Těhotné ženy s neléčenou parodontitidou mají 2× vyšší riziko narození dítěte s nízkou porodní hmotností, se všemi zdravotními riziky, která tento stav nese, ve srovnání s matkami bez parodontitidy či matkami s adekvátně léčenou parodontitidou10. Riziko narození dítěte s nízkou porodní hmotností je přitom shodné u těhotných žen bez parodontitidy jako u těhotných s adekvátně léčenou parodontitidou10.

 

Americká studie na 1635 těhotných ženách ukázala, že chronická parodontitida vystavuje ženu 2× vyššímu riziku narození dítěte s nízkou porodní hmotností a/nebo předčasně narozeného11.

Tato závislost funguje i v opačném směru. Pokud se dítě narodí předčasně a/nebo s nízkou porodní hmotností, je 3,3–7,5× vyšší šance, že se jedná o matku s chronickou parodontitidou12,13. Disproporce v rizicích u těchto obrácených studií proti výše uvedeným je dána tím, že zahrnují i matky, u nichž se chronická parodontitida rozvinula až v průběhu těhotenství. Pro klinickou praxi z toho vyplývá, že i chronická parodontitida, která se rozvinula v průběhu těhotenství, znamená riziko pro plod11.

 

Přibývá vědeckých studií, které ukazují jednoznačný efekt adekvátní léčby chronické parodontitidy jak pro zdraví narozeného dítěte i matky, tak v léčbě celkových onemocnění – zatím byl prokázán pozitivní vliv například v léčbě cukrovky, zápalu plic (pneumonie) a chronické obstrukční plicní nemoci3.

 

Z výše uvedeného vyplývá, že včasná a adekvátní léčba chronické parodontitidy je mimořádně důležitým faktorem pro všechny ženy, které se chystají otěhotnět, i ty, které již jsou gravidní. Dobrou zprávou je, že léčba zánětu dásní (gingivitidy) i pokročilejšího zánětu úponového aparátu zubu (chronické parodontitidy) je nejen možná, ale i známá, dobře prozkoumaná, vyzkoušená a při dodržování všech náležitých opatření i relativně jednoduchá a efektivní. Zpravidla spočívá v řádném vyšetření zubním lékařem – parodontologem, v pravidelných návštěvách dentální hygienistky a hlavně – dokonalé domácí péči o chrup. A nakonec to hlavní – je přínosem jak pro zdraví matky, tak dítěte!

 

 

 

Autor článku:

doc. MDDr. MUDr. Jiří Šedý, PhD., MBA, MBE, FADI, FICD (www.jirisedy.cz)
 
Vzdělání a hodnosti:
1998–2004 1. Lékařská fakulta UK, obor všeobecné lékařství, MUDr.
2004–2009 1. Lékařská fakulta UK, obor zubní lékařství, MDDr.
2005–2008 2. Lékařská fakulta UK, postgraduální studium, obor neurovědy, Ph.D.
2009–2011 Czech Management Institute Prague, ESMA, MBA
2011 The Fellow of the Academy of Dentistry International, FADI
2011 The Fellow of the International College of Dentists, FICD
2016-2019 Filozofická fakulta UK, obor Český jazyk a literatura
2019 Docent v oboru Anatomie, histologie a embrylologie, MU Brno
 
 

Literatura

 
1. Šedý J. Kompendium stomatologie II. Triton, Praha, 2016a, 1224 s.
 
2. Slots J. Periodontitis: facts, fallacies and the future. Periodontol 2000; 2017; 75(1):7-23.
 
3. Sabharwal A, Gomes-Filho IS, Stellrecht E, Scannapieco FA. Role of periodontal therapy in management of common complex systemic diseases and conditions: An update. Periodontol 2000; 2018; 78(1): 212-226.
 
4. Martelli ML, Brandi ML, Martelli M, Nobili P, Medico E, Martelli F. Periodontal disease and women's health. Curr Med Res Opin. 2017; 33(6): 1005-1015.
 
5. Redman CW, Sargent IL. Latest advances in understanding preeclampsia. Science 2005; 308:1592-1594.
 
6. González-Jaranay M, Téllez L, Roa-López A, Gómez-Moreno G, Moreu G. Periodontal status during pregnancy and postpartum. PLoS One. 2017; 12(5): e0178234.
 
7. Esra E, Kenan E, Ozrur D, et al. Evaluation of periodontal pathogens in amniotic fluid and the role of periodontal disease in preterm birth and low birth weight. Acta Odontol Scand. 2013; 71(3–4): 553–559.
 
8. Pralhad S, Thomas B, Kushtagi P. Periodontal disease and pregnancy hypertension: a clinical correlation. J Periodontol. 2013; 84(8): 1118-25.
 
9. Canakci V, Canakci CF, Canakci H, Canakci E, Cicek Y, Ingec M, Ozgoz M, Demir T, Dilsiz A, Yagiz H. Periodontal disease as a risk factor for pre-eclampsia: a case control study. Aust N Z J Obstet Gynaecol. 2004; 44(6): 568-573.
 
10. Gomes-Filho IS, Cruz SS, Costa Mda C, Passos JS, Cerqueira EM, Sampaio FP, Pereira EC, Miranda LF. Periodontal therapy and low birth weight: preliminary results from an alternative methodologic strategy. J Periodontol. 2010; 81(12): 1725-1733.
 
11. Pitiphat W, Joshipura KJ, Gillman MW, Williams PL, Douglass CW, Rich-Edwards JW. Maternal periodontitis and adverse pregnancy outcomes. Community Dent Oral Epidemiol. 2008; 36(1): 3-11.
 
12. Dasanayake AP. Poor periodontal health of the pregnant woman as a risk factor for low birth weight. Ann Periodontol 1998; 3: 206–212.
 
13. Offenbacher S, Katz V, Fertik G, Collins J, Boyd D, Maynor G et al. Periodontal infection as a possible risk factor for preterm low birth weight. J Periodontol 1996; 67: 1103–1113.

Produkty

Skladem > 5 ks

Potřebujete poradit?

Napište našim odborníkům
MDDr. Nikolleta Benešová
odborná konzultace dentální péče
Pavlína Ditrichová
odborná konzultace kosmetiky
Dostupnost na prodejnách
Kliknutím na prodejnu zjistíte adresu a otevírací dobu
Adresa
Telefon
Email
Google Maps Detail prodejny