Chronická parodontitida a těhotenství

¹ Za vědecky prokázaný se dnes považuje vztah chronické parodontitidy a nejméně 43 celkových onemocnění, mimo jiné aterosklerózy či cukrovky². Mimořádně důležitým zjištěním je, že chronickou parodontitidou narušený úponový aparát zubu usnadňuje vstup do krevního řečiště nejen bakteriím, se kterými se dobře fungující zdravý (!) imunitní systém je schopen vypořádat, ale především virům (hlavně herpetické viry), se kterými může mít i zdravý imunitní systém, zejména ve větším množství, poměrně značný problém². Jako příklad lze zmínit virus „oparu“, ať už retního (herpes simplex) nebo pásového (virus varicella-zoster), který přetrvává v organismu celoživotně a „aktivuje se“ v případě oslabené imunity, zvýšeného stresu, chřipkového onemocnění apod. Některé viry navíc nepůsobí pouze zánětlivá onemocnění, ale mohou také způsobovat nádorová onemocnění (tzv. onkogenní viry) nebo výrazně zhoršovat průběh nejrůznějších systémových onemocnění, včetně těch autoimunitních^2,3.

Schopnost otěhotnět závisí na celé řadě faktorů. Pravděpodobnost otěhotnění snižuje užívání alkoholu a drog, kouření, nízký věk (pod 17 let), vyšší věk (nad 34 let), hypertenze, cukrovka a chronická zánětlivá onemocnění, kam patří i chronická parodontitida⁴. Původci tohoto onemocnění, tzv. parodontální patogeny, byly u pacientek s tímto onemocněním prokázány jak v nitroděložním prostoru, tak na sliznici pochvy⁴. Ač zánět dělohy (endometrióza) a pochvy (vaginóza) tyto bakterie přímo nezpůsobují, mohou zhoršovat jejich průběh – obě tato onemocnění přitom výrazně zvyšují pravděpodobnost problémů s početím či donošením plodu⁴. Nezanedbatelným a zatím ne zcela dobře vědecky prozkoumaným faktorem je i zvýšené riziko přítomnosti virů v oblastech s těmito záněty – a jak je uvedeno výše, není to v žádném případě zanedbatelný faktor.

Imunitní systém v těhotenství

Součástí těhotenství je fyziologicky zvýšeně aktivovaný imunitní systém, označovaný jako „fyziologický celkový prozánětlivý stav“, u kterého se předpokládá, že je evolučně zakódovaným pohotovostním mechanismem, který má chránit matku a dítě proti infekci⁵. Aktivace imunitního systému spočívá ve vyplavení velké řady zánětlivých mediátorů (cytokinů), které cirkulují v krvi a jsou přítomné i ve tkáních. Organismus matky je takto připraven na nejrůznější poranění, které matka mohla kdykoliv, v dlouhé evoluční historii našeho druhu, v průběhu těhotenství utržit, což je důvodem, proč se v těhotenství řada poranění lépe hojí i průběh některých dlouhodobých onemocnění se celkově zmírňuje.

Těhotná žena by proto neměla zvýšenou imunitu dále „provokovat“, tj. neměla by se vystavovat nadměrnému (!) stresu a nadměrné (!) zátěži, ve stravě by pak měla omezit jednoduché cukry (sacharidy), zejména bílý cukr (sacharózu), které kromě vlivu na kazivost zubů a dalších negativních faktorů aktivují i imunitní odpověď. Vyšší imunitní odpověď v dutině ústní odpovídá i výraznější reakci parodontu na přítomnost zubního plaku, tj. intenzivnější projevy zánětu dásní (gingivitidy), případně zhoršení stávajícího zánětu hlubších částí úponového aparátu zubů (chronické parodontitidy)^1,6.

Pokud se do krevního systému plodu a tedy i do plodové vody mohou dostat bakterie, lze v krevním řečišti i plodové vodě předpokládat i vyšší koncentraci virů – existuje důvodné podezření, že jsou to právě viry, které komplikují těhotenství řady žen s chronickou parodontitidou.

Parodontitida v těhotenství 

Těhotné ženy s neléčenou parodontitidou mají 2× vyšší riziko narození dítěte s nízkou porodní hmotností, se všemi zdravotními riziky, která tento stav nese, ve srovnání s matkami bez parodontitidy či matkami s adekvátně léčenou parodontitidou¹⁰. Riziko narození dítěte s nízkou porodní hmotností je přitom shodné u těhotných žen bez parodontitidy jako u těhotných s adekvátně léčenou parodontitidou¹⁰.

Tato závislost funguje i v opačném směru. Pokud se dítě narodí předčasně a/nebo s nízkou porodní hmotností, je 3,3–7,5× vyšší šance, že se jedná o matku s chronickou parodontitidou^12,13. Disproporce v rizicích u těchto obrácených studií proti výše uvedeným je dána tím, že zahrnují i matky, u nichž se chronická parodontitida rozvinula až v průběhu těhotenství. Pro klinickou praxi z toho vyplývá, že i chronická parodontitida, která se rozvinula v průběhu těhotenství, znamená riziko pro plod¹¹.

Přibývá vědeckých studií, které ukazují jednoznačný efekt adekvátní léčby chronické parodontitidy jak pro zdraví narozeného dítěte i matky, tak v léčbě celkových onemocnění – zatím byl prokázán pozitivní vliv například v léčbě cukrovky, zápalu plic (pneumonie) a chronické obstrukční plicní nemoci³.

Z výše uvedeného vyplývá, že včasná a adekvátní léčba chronické parodontitidy je mimořádně důležitým faktorem pro všechny ženy, které se chystají otěhotnět, i ty, které již jsou gravidní. Dobrou zprávou je, že léčba zánětu dásní (gingivitidy) i pokročilejšího zánětu úponového aparátu zubu (chronické parodontitidy) je nejen možná, ale i známá, dobře prozkoumaná, vyzkoušená a při dodržování všech náležitých opatření i relativně jednoduchá a efektivní. Zpravidla spočívá v řádném vyšetření zubním lékařem – parodontologem, v pravidelných návštěvách dentální hygienistky a hlavně – dokonalé domácí péči o chrup. A nakonec to hlavní – je přínosem jak pro zdraví matky, tak dítěte!

Autor článku:

Literatura