Bělení zubů

Bělení zubů je proces, při kterém je snaha o docílení světlejšího odstínu zubů. Barva zubů je velmi individuální charakteristika každého z nás, které je ovlivněna velkým množstvím faktorů. Mezi hlavní z nich patří kvalita a síla zubní skloviny, její mineralizace, množství usazených pigmentací na povrchu zubů, ale i odstín dentinu neboli zuboviny. Dentin, který se nachází pod vrstvou skloviny má žlutavé zbarvení a porézní strukturu. Zubní sklovina, jež ho pokrývá je polotransparentní a dovoluje mu prosvítat. Díky tomu má individuální odstín dentinu také vliv na výslednou barvu zubu. Dle průběhu a mechanismu působení používaných činidel je bělení zubů rozdělováno do několika kategorií. Existuje bělení chemické a mechanické, bělení domácí a ordinační či bělení zubů vnitřní a jeho opak bělení vnější.

Vnější bělení zubů bylo vyhláškou EU zařazeno do kategorie kosmetických procedur a platí pro něj přísně stanovená pravidla zhlediska ochrany zdraví a bezpečnosti. Vnitřní bělení na naproti tomu lékařský zákrok, při kterém v zubní ordinaci dochází k bělení endodonticky ošetřených nevitální zubů. Další kapitolou je proces tzv. zesvětlování, kdy se využívá biochemických reakcí přírodních enzymů či biomimetické remineralizaci povrchu zubů. Při takovém procesu jsou odstraněna povrchová zabarvení, zubní sklovina hladší a lesklá, díky čemuž lépe odráží světlo a získává jasný bílý odstín.

Mechanické bělení je založeno zejména na odstraňování usazených pigmentací z povrchu zubu pomocí abrazivních částic zubních past. Dříve velmi běžně používáné bělicí zubní pasty byly charakterizovány velmi vysokou abrazivitou. Díky ní ostraňovaly povrchové pigmentace, ale zároveň nešetrně obrušovaly zubní povrch, čož vedlo ke zvýšené citlivosti. Moderní bělicí či zesvětlující zubní pasty mají naopak abrazivitu již velmi nízkou a spolu s ní účinkují na základě dalších mechanismů jako je kupříkaldu mikronizovaný kalcium peroxid, enzymatické reakce či biomimetická remineralizace. Jsou tedy již velmi šetrné vůči povrchu zubů.

Chemické bělení je založeno na oxidačních účincích, a to především sloučeniny, kterou je peroxid vodíku. Ten je využíván v různých, opět přísně regulovaných, koncentracích jak pro volně dostupné přípravky, tak přípravky profesionáního bělení. Peroxid vodíku má schopnost prostupovat strukturou skloviny, bělit podpovrchové pigmentace, a tím měnit výsledný odstín zubů. V bělicích přípravcích může být obsažen i tzv. karbamid peroxid, který také obsahuje ve svém složení peroxid vodíku, avšak v nižší míře a ve formě, která se pomaleji uvolňuje. Je proto třeba vždy odlišovat koncentrace peroxidu a karbamid peroxidu.