Cement

Cement zubu je jedna z tvrdých zubních tkání. Spolu se zubní sklovinou a zubovinou (neboli dentinem) utváří zub a formuje jeho tvar. Cement v tenké vrtsvě kryje povrch zubního kořene, který je uložen v zubním lůžku. Naléhá na vrstvu dentinu, která tvoří jádro zubu. Svou tvrdostí odpovídá zhruba tvrdosti lidské kosti. Zhruba 50 - 60 % jeho struktury tvoří minerál hydroxyapatit a zbytek představují organické látky (zejména kolagen) a voda. Cement obsahuje i buňky označované jako cementocyty (příp. cementoblasty).

Zubní cement je součástí parodontu a je jednou ze 4 parodontálních tkání mající za úkol kotvit zub v čelisti. Do povrchu cementu se upínají pružná vazivová kolagenní vlákna, která připevňují kořen zubu k okolní alveolární kosti. Díky nim je umožněna i minimální pružnost zubu v zubním lůžku, a tudíž přenos informací o tom, zdali člověk žvýká tvrdou či měkkou potravu.