„Když vypadne zub, je pryč navždy." Nemusí to tak zůstat

Japonský tým z Kjótské univerzity a nemocnice Kitano v Ósace se zaměřuje na protein USAG-1. Ten v těle blokuje signalizaci kostního morfogenetického proteinu (BMP), který řídí růst zubní tkáně. Přerušte tuhle vazbu a tělo si „vzpomene", že v čelistní kosti nese zárodky třetí sady zubů.

Po úspěšném testu na myších a fretkách, kterým po podání léku vyrostly nové, plně funkční zuby, postoupil výzkum do zásadní fáze: klinické studie na 30 mužích ve věku 30-64 let. Pokud vše půjde dobře, lék by mohl být dostupný v roce 2030.

Nejdřív přijdou na řadu děti s vrozenou absencí zubů. Poté dospělí, kteří o chrup přišli později. Potenciální dopad je obrovský.

Edentulismus (úplná ztráta zubů) se týká cca 353 milionů lidí. Kvalitní implantáty jsou finančně nedosažitelné pro velkou část z nich.

Stomatologie prochází extrémně zajímavým obdobím. Psala jsem tady před pár měsíci o běžícím výzkumu na revoluční gel opravující a regenerující demineralizovanou zubní sklovinu. Zubní sklovina je nejtvrdší tkáň lidského těla, doposud zároveň jediná tkáň, kterou tělo nedokáže po poškození obnovit.

Stejně bych ale přidala jednu věc: žádná budoucí terapie nenahradí každodenní péči. Ústa jsou de facto VIP salonek pro náš mozek, srdce i střeva. Stav orálního mikrobiomu přímo ovlivňuje celkové zdraví organismu a kvalitu života.

Zuby si prostě zaslouží nejlepší péči. Tento poctivý základ v dohledné době na vědu vážně delegovat nemůžeme.