Mezizubním kartáčkem každý den

A právě hlavní příčinou vzniku zubního kazu a zánětu dásní je zubní plak. Bakterie v něm žijící mají schopnost přeměňovat cukry na kyseliny, které působí na zubní povrch a uvolňují z něj stavební minerály. Tímto způsobem dochází k odvápňování zubů neboli k jejich demineralizaci a následné tvorbě zubního kazu. Mimo to vlivem bakteriálních toxinů a dalších odpadních produktů je velmi rychle vyvolán i zánět dásní, který může s postupem času a věku přecházet do postižení nejen dásní, ale i celého parodontu, v tzv. paradentózu.

Zubní plak se neustále tvoří jak na viditelných místech okolo zubů, tak i mezi nimi. Zubní kartáček do mezizubních prostor prostě nedosáhne, a je tedy třeba použít takovou pomůcku, která povlak efektivně setře i tam. Bez pravidelné mezizubní hygieny mají bakterie zubního povlaku v mezizubí možnost kontinuálně odvápňovat povrch zubů, a tvořit tak zubní kaz či způsobovat zánět dásní.

Vlákna mezizubních kartáčků se rozprostřou ve velmi často nepravidelně tvarovaném mezizubním prostoru a efektivně ho vyčistí. Používají se pravidelně každý den a velmi důležitá je jejich správná velikost. S výběrem velikosti kartáčku by měl každému poradit zubní lékař či dentální hygienistka. Pokud si někdo vybírá velikost sám, je dobré začít od té nejmenší a postupně zkoušet do mezizubí zavádět velikosti větší. Mezizubní kartáček by měl jít do mezizubí zavést s mírným odporem, ale bez přílišného tlaku. Neměl by být v mezizubí volný, ani by se drátek neměl dotýkat zubů. Správě má projít celým mezizubním prostorem a do každého z nich ho zavádíme jednou. Zavádění a používání mezizubních kartáčků může být, zejména na začátku, usnadněna speciálními gely. Ty kromě svěžesti v ústech přispívají i obsaženými antibakteriálními látkami či fluoridy.

V případě, že mezizubní kartáček nebyl dříve součástí každodenní ústní hygieny, budou dásně po jeho použití s největší pravděpodobností krvácet. Je to dáno probíhajícím zánětem a souvisejícím překrvením dásní. Důležité je s mezizubní hygienou neustat, naopak dále pravidelně mezizubní prostory čistit. Po zhruba 7 až 14 dnech krvácení ustává. Z důvodu zánětu jsou dásně a mezizubní papily překrvené, často citlivé a oteklé. V počátcích umožňují čištění menší velikostí mezizubního kartáčku, avšak jakmile dojde k ústupu zánětu a odeznění otoku papil, je velmi často nutná velikost kartáčku o něco větší.

Někdy se může stát, že mezizubní kartáček není jednoduché do mezizubního prostoru zavést. Nejčastěji u zadních zubů, kde může být přístup obtížnější, často pomohou lomené kartáčky do tvaru písmene L s prodlouženým držátkem. U předních zubů bývají mezizubní prostory naopak úzké. I zde je ale třeba čistit, a proto se často volí menší velikost kartáčku, případně zubní nit. Zubní nit je alternativou pro čištění mezizubí předních zubů, avšak u zadních zubů nenahrazuje mezizubní kartáček. Zde jsou mezizubní plošky tvarovány často nepravidelně a je třeba, aby se zde efektivně rozprostřela vlákna kartáčku. Správná technika použití zubní nitě tak, aby nezraňovala dáseň, je náročnější, a proto by měla být natrénována přímo s odborníkem. Jakožto jednoduchá alternativa nitě slouží tzv. flosser. Nit je v něm napnuta v pomyslném luku a snadno se zavádí mezi zuby.

Mezizubní kartáčky je třeba také častěji měnit. Během používání dochází k opotřebení vláken i drátku. Doba používání jednoho kartáčku je individuální a roli hraje i zkušenost či zručnost. Obvykle však jeden kartáček vydrží zhruba týden. Před každým čištěním je důležité se na mezizubní kartáček podívat a zkontrolovat, zdali nechybí vlákna nebo není-li zalomený drátek. Pokud ano, je nutné ho i v takovémto případě vyměnit za nový. Opotřebovaný kartáček už zuby dostatečně nevyčistí!