|
Rychlá odpověď:
|
Proč zuby žloutnou
Ve zkratce ze dvou různých důvodů: buď se mění barva přímo uvnitř zubu, nebo se na povrchu skloviny postupně usazují pigmenty z jídla, pití a kouření. Zatímco povrchové zabarvení často zvládne domácí péče, změna barvy zevnitř už chce jiný přístup (a někdy i pomoc zubaře).
Přirozený odstín není u každého stejný

Barvu zubu určuje hlavně dentin pod povrchem - sklovina nad ním je jen tenká, poloprůsvitná vrstva, přes kterou barva dentinu prosvítá. Sklovina není jednoduše „bezbarvá“ - funguje jako poloprůsvitná vrstva, přes kterou se projevuje barva dentinu. Proto mohou být zcela zdravé zuby přirozeně krémové nebo lehce nažloutlé a nemusí mít odstín reklamně bílé.
Povrchové pigmentace
Na povrchu skloviny se mohou usazovat barevné látky z nápojů, potravin a tabáku. Tomuto typu zabarvení se říká vnější neboli extrinzní pigmentace. Často jej lze zmírnit profesionální dentální hygienou, vhodnou zubní pastou a důslednou domácí péčí.
Vnitřní zabarvení a jeden tmavý zub
Intrinzní zabarvení je změna barvy přímo uvnitř zubní tkáně - může ji způsobit věk, úraz, odumření zubu, některé léky užívané během vývoje chrupu nebo vývojová porucha skloviny a dentinu. U výrazného vnitřního zabarvení běžné volně prodejné přípravky zpravidla nestačí. Jeden nápadně tmavší zub musí nejprve vyšetřit zubní lékař; podle příčiny může doporučit například vnitřní bělení endodonticky ošetřeného zubu nebo jiné estetické řešení.
Co nejvíc barví zuby

Zjednodušeně platí: co obarví světlou látku, časem obarví i zuby. Jak moc, záleží na kvalitě skloviny, tvorbě plaku, hygieně nebo na tom, jak často si tyhle věci dopřáváte.
- tabákové výrobky včetně cigaret a doutníků,
- káva, černý a některé bylinné čaje,
- červené víno a tmavé ovocné nápoje,
- výrazně pigmentované potraviny a koření, například borůvky, červená řepa nebo kurkuma,
- některé léčivé ústní vody při dlouhodobém používání, například s chlorhexidinem.
Sklovinu není vhodné „drhnout“ agresivním pudrem ani velkým tlakem kartáčku. Také se nedoporučuje intenzivní čištění bezprostředně po kyselém jídle či nápoji, kdy může být povrch skloviny dočasně náchylnější k mechanickému opotřebení.
Z naší zkušenosti se totiž někteří snaží skvrny odstranit metodami, které sklovině spíš uškodí...
Čemu se při domácím bělení vyhnout
Internet nabízí řadu rychlých „babských rad“. Krátkodobé optické zesvětlení však nemusí znamenat bezpečné bělení a některé postupy mohou zvyšovat opotřebení nebo erozi skloviny.
Citron a jiné kyseliny
Kyselé prostředí může narušovat minerální povrch skloviny. Citronová šťáva proto není vhodný bělicí prostředek.
Drhnutí čistou jedlou sodou
Zubní pasty se sodou mohou být formulovány a testovány pro bezpečné použití, ale opakované domácí drhnutí práškem bez kontroly abrazivity se nedoporučuje.
Aktivní uhlí
Důkazy o dlouhodobém bělicím přínosu jsou omezené a některé uhlíkové prášky mohou být abrazivní. Při výběru dejte přednost testovanému výrobku s jasným návodem.
Neznámé silné gely z internetu
Pokud produkt nemá ověřitelné složení, výrobce ani návod, nemáte šanci zjistit, jakou koncentraci vlastně kupujete a jestli je bezpečná.
Delší aplikace, než uvádí návod
Prodloužení doby působení nemusí zlepšit výsledek, ale může zvýšit riziko citlivosti zubů a podráždění dásní.
Jak mít bílé zuby: co skutečně pomáhá
K zesvětlení zubů dneska vede víc cest než jen klasický bělicí gel - od poctivé hygieny přes pasty až po pero na jednotlivé zuby. Který způsob zvolit, závisí hlavně na tom, jak rychlý výsledek chcete a kolik péče jste ochotní tomu věnovat. Projděte si možnosti nebo rovnou skočte na srovnávací tabulku.
Správné čištění a dentální hygiena
Zuby čistěte dvakrát denně alespoň dvě minuty fluoridovou zubní pastou, jemným tlakem a pokaždé ve stejném pořadí, ať vám žádné místo nezůstane nepokryté. Každý den čistěte také mezizubní prostory. Profesionální dentální hygiena odstraní plak, zubní kámen a část povrchových pigmentací. Sama o sobě nemění vnitřní odstín dentinu, ale u mnoha lidí dokáže úsměv viditelně projasnit ještě před skutečným bělením.
Bělicí zubní pasty
Bělicí pasty pomáhají především s povrchovým zabarvením. Mohou využívat jemné lešticí částice, enzymy nebo další látky, které brání usazování barviv na zubech. Jejich účinek bývá pozvolný a nelze od nich očekávat stejnou změnu odstínu jako od chemického bělení. U citlivých zubů a odhalených krčků vybírejte šetrnou pastu a řiďte se doporučením odborníka.
Klíčovým ukazatelem šetrnosti pasty je hodnota RDA, která udává míru obroušení skloviny - ideálně by se měla držet do 40 RDA, ale některé mohou dosahovat hodnot i výrazně přes 100. Výrobci navíc nemusí RDA na obalu vůbec uvádět, takže u citlivých zubů doporučujeme zeptat se přímo na prodejně nebo u zubaře.
Prohlédnout: bělicí zubní pasty
Bělicí pásky na zuby
Bělicí pásky jsou tenké proužky s gelem, které se na stanovenou dobu přikládají na viditelné plochy zubů. Výsledek závisí na konkrétní účinné látce, koncentraci, době působení a pravidelnosti aplikace. Pásky nemusí rovnoměrně zasáhnout mezizubní prostory a při nesprávné aplikaci mohou dráždit dásně. Vždy dodržujte návod a nepřekračujte doporučenou délku kúry.
Prohlédnout: bělicí pásky
Bělicí pera a gely
Bělicí pero umožňuje nanést gel na jednotlivé zuby nebo hůře dostupná místa. Je praktické pro krátké kúry nebo udržovací péči, ale účinek je vždy dán složením produktu. Gel nanášejte jen na zuby, nikoli na dásně, a používejte jej přesně podle pokynů výrobce.
Prohlédnout: bělicí pera
Bělicí ústní vody
Bělicí ústní vody mohou pomáhat omezovat povrchové pigmentace a doplňovat běžnou hygienu. Samostatně však obvykle nezajistí výraznou změnu přirozeného odstínu zubů. Ústní voda není náhradou čištění kartáčkem a mezizubními pomůckami.
Prohlédnout: bělicí ústní vody
Elektrický nebo sonický kartáček
Elektrický ani sonický kartáček zuby chemicky nebělí vůbec. Může však usnadnit pravidelné a systematické odstraňování plaku a čerstvých povrchových pigmentací. Výsledek závisí na správné technice, zvolené hlavici, použité pastě a pravidelnosti péče.
Sonický kartáček doporučujeme spojovat se šetrnější pastou - při delším používání může kombinace kartáčku s pastou s vysokým RDA dásně spíš poškodit než pomoct (včetně odhalených zubních krčků).
Prohlédnout: sonické kartáčky
Přehled metod bělení a odstranění pigmentací
|
Metoda |
Na co pomáhá |
Rychlost výsledku |
Hlavní omezení |
|---|---|---|---|
|
Dentální hygiena |
Plak, kámen a povrchové skvrny |
Obvykle po jednom ošetření |
Nemění vnitřní odstín dentinu |
|
Bělicí pasta |
Povrchové pigmentace |
Postupně během týdnů |
Omezený účinek na přirozenou barvu |
|
Pásky, pera a volně prodejné gely |
Mírné zesvětlení podle složení |
Dny až týdny |
Nutnost dodržet návod; možné podráždění |
|
Domácí bělení vedené zubním lékařem |
Výraznější změna odstínu přirozených zubů |
Obvykle několik dnů až týdnů |
Nutná kontrola chrupu a správné použití nosičů |
|
Ordinační nebo kombinované bělení |
Výraznější změna odstínu |
Rychlejší nebo kombinovaný průběh |
Vyšší cena; možná přechodná citlivost |
|
Vnitřní bělení jednoho zubu |
Tmavý neživý/endodonticky ošetřený zub |
Individuální |
Pouze po vyšetření a indikaci zubním lékařem |
Domácí bělení zubů versus bělení u zubaře: co ovlivňuje cenu
Cena bělení zubů se liší podle metody, složení a koncentrace účinné látky nebo délky kúry. Roli hraje i to, jestli potřebujete individuální nosiče a jestli vás čeká předchozí dentální hygiena nebo ošetření kazů a dásní. Volně prodejné přípravky se obvykle pohybují ve stovkách až nižších tisících korun. Domácí bělení vedené zubním lékařem, ordinační bělení a kombinované systémy zpravidla stojí několik tisíc až nižší desítky tisíc korun. Přesnou cenu je vždy potřeba ověřit v aktuálním ceníku konkrétní ordinace.
Nerozhodujte se ale jen podle ceny. Dobrý zubní lékař si před bělením zkontroluje stav chrupu a dásní, poradí, jaké zabarvení řešíte, a řekne vám, jaký výsledek reálně čekat.
Kolik peroxidu mohou bělicí přípravky obsahovat
Než sáhnete po jakémkoliv bělicím gelu nebo pásku, zkontrolujte na obalu procento peroxidu - od něj se odvíjí, jestli produkt smíte koupit volně, nebo jen u zubaře.
Pravidla Evropské unie rozlišují koncentraci peroxidu vodíku přítomného v přípravku nebo uvolněného z jiných sloučenin, například z karbamidperoxidu:
- ústní přípravky včetně bělicích výrobků mohou být volně dostupné při koncentraci do 0,1 % peroxidu vodíku, přítomného nebo uvolněného,
- bělicí výrobky s koncentrací nad 0,1 % a nejvýše 6 % jsou určeny k prodeji pouze zubním lékařům,
- první použití v každém cyklu provádí zubní lékař nebo probíhá pod jeho přímým dohledem; poté může pacient cyklus dokončit podle pokynů,
- výrobky v rozmezí nad 0,1 % až 6 % nejsou určeny osobám mladším 18 let.
Rozhoduje tedy skutečné množství peroxidu, ne to, jak produkt vypadá nebo jak se prodává - proto se vždycky vyplatí přečíst si složení, návod a povinná upozornění.
PAP a peroxid vodíku: v čem je rozdíl
Máte citlivé zuby nebo prostě nechcete řešit peroxid? Mohla by vás zajímat alternativa označovaná PAP. PAP (neboli kyselina ftalimidoperoxykapronová) je oxidační bělicí látka používaná v produktech právě bez peroxidu vodíku.
Laboratorní studie u vybraných formulací prokázaly bělicí účinek a v některých testech menší změny povrchu skloviny než u porovnávaných peroxidových gelů. Množství nezávislých klinických studií v reálných podmínkách je ale zatím menší než u bělení na bázi peroxidu vodíku nebo karbamidperoxidu.
Neplatí ale, že každý výrobek s PAP funguje stejně dobře jako profesionální peroxidové bělení nebo že je automaticky bez rizika. Vždycky záleží na konkrétní formulaci, koncentraci, době působení a na tom, jaké studie k danému produktu vůbec existují.
Více informací: PAP a Bělejší zuby s technologií PAP
Kdy bělení zubů odložit
Bělení je estetický zákrok a mělo by probíhat na zdravém nebo odborně ošetřeném chrupu. Nejdříve se objednejte k zubnímu lékaři, pokud máte:
- neléčený kaz, bolest, prasklinu nebo jeden výrazně tmavší zub,
- krvácení, zánět nebo poranění dásní,
- výraznou citlivost zubů nebo odhalené zubní krčky,
- větší množství korunek, fazet či výplní ve viditelné části úsměvu,
- nejistotu ohledně příčiny bílých, hnědých nebo černých skvrn na zubech.
Bělení během těhotenství nebo kojení je vhodné předem konzultovat se zubním lékařem. Protože jde o volitelný estetický zákrok a klinická data jsou omezená, bývá rozumné jej odložit. Peroxidové bělicí výrobky nad 0,1 % nejsou podle evropských pravidel určeny osobám mladším 18 let.
V naší poradně se taky často lidé s korunkami nebo fazetami ptají, jak naplánovat pořadí - bělení, dentální hygienu a návštěvu zubaře - tak, aby jim na konci seděly odstíny zubů i náhrad. Nejjistější je probrat pořadí kroků předem přímo se zubařem.
Jak udržet zuby bílé co nejdéle
- Čistěte zuby dvakrát denně alespoň dvě minuty a každý den pečujte o mezizubní prostory.
- Dodržujte pravidelné preventivní prohlídky a interval dentální hygieny doporučený odborníkem.
- Po kávě, čaji nebo víně si ústa vypláchněte vodou; není nutné okamžitě agresivně čistit zuby.
- Omezte tabák a časté popíjení silně pigmentovaných nápojů během celého dne.
- Po bělení používejte přípravky a udržovací režim doporučený pro konkrétní metodu.
- Při citlivosti zvolte šetrnou pastu a při přetrvávajících potížích se poraďte se zubním lékařem.
Shrnutí
Nejrychlejší cesta k bělejším zubům nevede přes nejdražší produkt, ale přes správnou diagnózu - teprve když víte, jestli řešíte povrchové skvrny, nebo vnitřní zabarvení, dává smysl vybrat mezi pastou, pásky a odborným bělením. Stejně důležité je vědět, kdy bělení odložit: přes bolest, kaz nebo zánět dásní se nevyplatí, ať sáhnete po jakémkoli přípravku. Přirozený, zdravý a rovnoměrný odstín je lepším cílem než co nejbělejší zuby za každou cenu. Pokud řešíte konkrétní situaci - jestli jde vybělit korunka, jak dlouho výsledek vydrží, co dělat s citlivostí - podívejte se na odpovědi na nejčastější dotazy níže.
A jestli si nejste jistí, který přípravek pomůže vám, projděte si celou nabídku bělení zubů - najdete tam pasty, pásky, pera i ústní vody pohromadě.



